Hergheliile de Stat din România - REGIA NAȚIONALĂ A PĂDURILOR - ROMSILVA; Str. Petricani, nr. 9A, Sector 2, București; cod
poștal 023841;
telefon: 00 40 21 317 10 05; fax: 00 40 21 316 84 28; E-mail:
office@rnp.rosilva.ro ; Web: http://www.rosilva.ro
Direcția de Creștere, Exploatare și Ameliorare a Cabalinelor
Telefon Director D.C.E.A.C. 0040/ 021/ 315.58.15; Telefon
D.C.E.A.C.: 0040/ 021/ 317.10.05 int. 1243/ 1241/ 1126/ 1125/
1126; Fax: 0040/ 021/ 312.96.64
E-mail: caiderasa@rnp.rosilva.ro, Pagina web: http://www.hergheliidestat.ro
http://www.hergheliidestat.ro/hu-ul.html
http://www.hergheliidestat.ro/herghelia-lucina.html
Herghelia Lucina; Comuna Moldova
- Sulița, județul Suceava, Telefon/ fax: 0230.57.22.11;
Pagina web: http://www.herghelialucina.ro
Herghelia Rădăuți - Municipiul
Rădăuți, str. Bogdan Vodă nr.114, județul Suceava, Telefon/ fax:
0230.56.15.24; Pagina web: (http://www.hergheliaradauti.com )
R I D I N G H O L I D
A Y S I N T R A N S Y L V A N I A
Julian Ross CEng MIMechE FRSA FRGS - Stefan cel Mare
Equestrian Centre, Str. Bolovan nr. 340, 427125 LUNCA ILVEI,
Bistrita-Nasaud, Romania
Tel/fax: +40 263 378470 * Mobile: +40 723 526039 * http://www.riding-holidays.ro/horses.htm
H E R G E L I A R A D A U T I (Radovec -
Luczyna):
**********************************************
Dlabola (2003) ve svém díle podrobně a vyčerpávajícím způsobem
popisuje historii hřebčína Radovec, který byl zřízen na
nejvýchodnějším území rakousko-uherské monarchie na Bukovině a je
označován za jeden
z největších evropských hřebčínů, Císařsko – královský hřebčín
Radovec.
Malé městečko Radovec bylo sídlem vedení hřebčína. Nachází se v
širokém údolí řeky Suczavy a další hřebčínské objekty se nalézaly na
horním toku řeky v horské oblasti Karpat.
Provozy hřebčína se rozkládaly v délce 120 km. Nejníže
položeným provozem byl Milleschoutz, v nadmořské výšce cca 300
m, a naopak nejvýše položeným byl huculský hřebčín Luczyna, zhruba
1.590 m.n.m.
Hřebčín tvořily následujících objekty: Mittoka, Horaitza,
Wadu-Vladika, Milleschoutz, Ogordomnesk, Burla, Nový Prädit, Starý
Prädit, Tabora, Galanestie, Hardeggthal, Horní Wikov, Frasin,
Selatyn, Iswor a Luczyna.
Některé z nich byly velmi vzdálené od Radovce, například Seletyn 65
km, Iswor 83 km a Luczyna 101 km. Provoz hřebčína se rozkládal na
území o celkové rozloze 9.810 ha.
Dlabola dále popisuje, že založení hřebčína Radovec mělo především
vojenské pozadí. Císařovna Marie Terezie vydala první opatření k
pozvednutí rakouského chovu koní, který se ocitl v katastrofálním
úpadku
v důsledku četných válek. Její patent, vydaný roku 1763, o převzetí
dozoru a řízení nad chovem koní zdokonalil císař Josef II. Hlavní
myšlenka všech opatření měla motivaci čistě vojenskou a dalekosáhlý
význam
pro získávání nevycvičených vojenských koní – remont. Dosud se
většina remont pro potřebu armády nakupovala komisemi na
shromaždištích v Besarábii, Rumunsku, Sedmihradsku, Haliči, na
Ukrajině a v severní oblasti Kavkazu. Odtud byli nakoupení koně
přidělováni jednotlivým jezdeckým plukům. Můžeme si představit, jací
tito koně skutečně byli, uvědomíme-li si, že koně pocházeli ze stád,
kde volně pobíhali hřebci a koně po celý rok žili na pastvinách. Na
shromaždišti v Cozmani, na Bukovině původně obsazené Turky v průběhu
let vznikl již zmiňovaný takzvaný „divoký hřebčín“. Značná
část nakoupených klisen byla březích nebo měli pod sebou
sající hříbata a z toho důvodu bylo jejich předání k jezdectvu
nemožné. Tak se z nákupního a odchovného velitelství, založeného v
roce 1774, vyvíjel provoz hřebčína.
Založil jej kapitán jízdy Joseph Cavaller. Rok
1774 platí jako letopočet zřízení hřebčína v Radovci. Ale až v roce
1792 dochází k rozšíření Zemského hřebčína a Remontní správní
oblasti na Bukovině, na najatém církevním panství se sídlem v
Radovci, nejprve ve Waszkoutzi a od roku 1812 v Radovci
(Radáuti). Stádový volný chov byl zrušen a přeorganizován na řádný
hřebčínský způsob provozu v roce 1824.
V roce 1834 vlastnil hřebčín 400 chovných klisen, které byly
rozděleny do čtyř stád, a jejich stav se postupně zvyšoval. O deset
let později, v roce 1844, hřebčín disponoval 600 klisnami v šesti
stádech a v roce 1868 celkový stav dosahoval počtu 1.909 koní.
Poslední rozdělení podle objektů před první světovou válkou vypadalo
v roce 1910 takto:
• Mittoka – stádo anglické plnokrevné a lehčí polokrevné
• Horaitza - stádo anglické polokrevné těžšího typu
• Ogordomnesk – stádo kmene Gidran
• Wadu-Vladika – stádo arabské plnokrevné a Shagya
• Milleschoutz – stádo kmene Dahoman
• Frasin – stádo plemene lipického
• Luczyna – hřebčín plemene huculského